Otar Iosseliani / 2015 / Francie, Gruzie / 117 min / OV-fr,ge / EN, CZ
Hrají Rufus, Amiran Amiranachvili, Pierre Etaix, Mathias Jung, Mathieu Amalric
Locarno 2015 Hlavní soutěž
Film vybral Jakub Felcman, nezávislý publicista.
Některé podobnosti jsou znepokojující. Například ta mezi vikomtem, kterému za velkého teroru sťali hlavu s fajfkou v ústech, vojenským kaplanem s tělem potetovaným jako nějaký podvodník, který křtí vojáky, násilníky a dobyvatele jako na běžícím pásu, pařížským žebrákem, z něhož parní stroj udělá placku a vzdělaným domovníkem – a pašerákem zbraní – z jednoho velkého činžáku. Téměř všechny filmové postavy se setkávají právě v tomto činžáku, samozřejmě s výjimkou bezdomovce, kterého policie nelítostně postrkuje z jednoho místa na druhé. Uprostřed všeho toho chaosu ale zůstává prostor pro sny, lásku a pevná přátelství, což nám dává naději, že zítra bude líp než dnes.
Jakub Felcman, publicista
„Troufám si vybrat tři důvody, proč stojí za to vypravit se na nový film režiséra Otara Iosselianiho Zimní píseň. Ten první důvod je příběh. Zimní píseň je satirická komedie o fungování společnosti. Na jedné straně periodické "uchvacování moci" jako společenské perpetuum mobile, na druhé, proti němu, nepřevychovatelný, ”radostný”, tvořivý anarchismus. Osobitá a nakonec docela optimistická odpověď na Havlovu Zahradní slavnost nebo Němcovo O slavnosti a hostech. Druhý důvod je forma. Totiž ten režijní přístup, který neváhá směsovat postupy, jež si zařazujeme jako ”diletantské” s těmi, o kterých tvrdíme, že jsou ”profesionální”. Kombinace vysokého s nízkým, cynicky zkratkovitého se smrtelně vážným, realismus se stylizovaností, vážnost s nadsázkou. Třetí důvod? Otar Iosseliani v tomto snímku neopustil styl ani téma, jimž se zaujatě věnuje po celou dobu svého působení ve Francii."
